Navigace: Sedlčanka > Turistické cíle v okolí

Turistické cíle v okolí

Větrný mlýn v Příčovech

Monumentální torzo jednoho z nejkrásnějších, nejstarších a největších větrných mlýnů holandského typu v Evropě stojí nedaleko obce Příčovy. Tato unikátní stavba se tyčí asi půl kilometru severozápadně od obce, na návrší poblíž rozcestí, kudy prochází silnice do Dublovic. Na místo Vás zavede také červená turistická značka, vedoucí okolo rybníka Musíka do Chlumu a Hrazan.

Mlýn byl postaven někdy v 16. či 17. století. Přesná doba vzniku větrného mlýna u Příčov není známa, stejně jako není znám jeho zakladatel. Mohl jím být dokonce Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan (jak naznačují některé nepříliš jasné historické prameny) nebo Lobkowiczové stejně, jako někdo úplně jiný.
Mohutné žulové zdivo vysoké 10 metrů má v patě tloušťku 120 centimetrů. Vnější průměr dosahuje úctyhodných 13,5 metru. K poboření pravděpodobně došlo někdy kolem poloviny 18. století. Volně přístupná památka názorně dokazuje, že naši předkové dokázali svým úsilím s použitím pouze jednoduchých nástrojů vystavět obdivuhodné stavby, které přetrvaly celé věky.

Červený hrádek u Sedlčan

Leží na modré turistické značce, která spojuje sedlčanské náměstí s Kosovou Horou. V blízkosti zámku Červený Hrádek vede cyklostezka číslo 112 ze Sedlčan, jenž dále pokračuje do Kosovy Hory, Vojkova, Votic, Jankova a Louňovic pod Blaníkem.
K zámku se dostanete také po modré turistické značce buď ze železniční stanice Sedlčany nebo ze zastávky Kosova Hora (obojí leží na regionální trati Olbramovice - Sedlčany). Blíže je sedlčanské nádraží zhruba jeden kilometr od zámku. Ze zastávky Kosova Hora nejprve půjdete po červené značce do centra Kosovy Hory (asi půl kilometru). Odtud pokračujte k Červenému Hrádku po značce modré něco přes dva kilometry.
Samotný zámek však není přístupný. Interiéry lze navštívit pouze v době konání příležitostných akcí, jako jsou koncerty vážné hudby, Pohádkový les, svatby a podobně. Romantickým místem zámku je rybník s ostrůvkem a na něm stojící boží muka.

Původní tvrzí byl patrně jenom samotný věžovitý objekt, stojící nad svahem ostrohu v místech dnešní zadní mohutné věže s pětiúhelníkovým půdorysem. Tato věž pochází z druhé poloviny 15. století. Později k ní přibyla druhá věž s gotickým portálem, která chránila vstup do ohrazení na jižní straně. Obě věže byly spojeny hradebními zdmi. Červený Hrádek často měnil své majitele. S každým z nich dostával trochu jinou podobu. Posledními majiteli (před komunistickým pučem v roce 1948) byl rod Mladotů. Pak zámek násilně převzal stát. Po roce 1989 byl zámek v restituci vrácen Mladotovým zpět.

Zámek Vrchotovy Janovice


Původně kamenná gotická tvrz pánů z Janovic později renesančně přestavěná pány z Říčan, chráněná vodním příkopem, se v 18. století stala reprezentačním sídlem votické větve hrabat z Vrtby. Pozdějšími majiteli se stali Vratislavové z Mitrovic. Velkou přestavbou prošel celý areál v polovině 19. století. Tehdy získal zámek svou romantickou podobu v novogotickém slohu, kterou si podržel až do současnosti.
V době posledních soukromých majitelů - Nádherných z Borutína (1. polovina 20. století), se zámek uprostřed starého krajinářského parku stal místem, kde se baronka Sidonie Nádherná setkávala se svými pozoruhodnými hosty.
Během 2. světové války bylo v zámku německé vojenské velitelství a kasárna. Vrchotovy Janovice jako součást vojenského prostoru byly vystěhovány a postupně zde byl zřízen výchovný tábor pro uprchlíky z totálního nasazení v Německu, koncentrační tábor pro osoby mezi jejichž předky nebo příbuznými byli Židé a také koncentrační tábor pro politické vězně - pobočka tábora Flossenbürg .
Bezprostředně po 2. světové válce se v zámku a parku vystřídala sovětská i československá armáda. Roku 1950 byl vyvlastněn a využíván jako sklad textilu, později pro sbírky Okresního archivu a postupně pustl. Před zkázou ho na konci 50. let zachránilo Národní muzeum, v jehož majetku se nachází dosud.
Národní muzeum umístilo v prostorách janovického zámku tyto stálé expozice: „Společnost v Čechách 19.století“, „Rilke, Kraus a Vrchotovy Janovice“ a „České zvonařství“. Ve zvonařské expozici jsou k vidění i naprosto unikátní historické zvony, se kterými se jinde není možné setkat.

Současná podoba krajinářského parku kolem zámku se vyvíjela déle než 200 let. Vzhled zámeckého parku je výsledkem péče bývalých i současných majitelů. Prostorové dispozici parku se věnovali zejména František Arnošt mladší - hrabě z Vrtby, Josef Vratislav - hrabě z Mitrovic či Karel a Sidonie Nádherní z Borutína. Ti spolupracovali s architektem Camillo Schneiderem.
Svou plochou 16,5 ha patří k menším zámeckým parkům. Díky harmonii, která v něm panuje a kráse, která na každého návštěvníka působí již od vstupní brány, je jedním z nejvíce obdivovaných parků v Čechách.

V zámku či parku je možné uspořádat svatební obřad.

V roce 1994 v zámku a jeho okolí natočil režisér Hynek Bočan koprodukční seriál "O zvířatech a lidech" (koprodukce České televize s německou firmou Gold film Phorzheim) podle scénáře J. Melíška a O. Zelenky.

Od zastávky Vrchotovy Janovice se k zámku dostanete pohodlnou chůzí po mírně se svažující cestě za 10 minut.

Retro automuzeum Strnadice

Pokud plánujete výlet na kole je pro Vás Automuzeum to pravé. Vystoupíte na zastávce Minartice (vlak Vás pohodlně vyveze do nejvyššího bodu tratě) a pohodlnou rovinatou cestou pak dojedete přímo k muzeu. Cesta je nenáročná, vhodná i pro malé děti. Při zpáteční cestě se nemusíte vracet do Minartic, ale je možné dojet do Vrchotových Janovic, zde se v Zámecké restauraci občerstvit a dále pokračovat vlakem. Samozřejmě trasa je vhodná i pro pěší.

V muzeu jsou kromě automobilů k vidění i jiné zajímavosti. Je zde například vystaven nákladní akumulátorový vozík, který na větších nádražích sloužil a sporadicky ještě slouží, k přepravě zavazadel nebo demontovaná dvojsedačka z lanové dráhy. Největším exponátem je pak skutečná tramvaj T3 z Prahy s původními laminátovými sedačkami. Mezi automobily, jejichž počet přesahuje stovku, najdete mnohé dříve běžné vozy, které se postupem času stávají vzácnými až raritními. Vystaveny jsou vozy v nejrůznějších stádiích renovace, od naprostých vraků, kde popis "před renovací" je ještě hodně lichotivý, až po naleštěné skvosty, které jakoby právě opustily bránu výrobního závodu. Některé vozy jsou dokonce opatřeny platnými registračními značkami a jejich majitelé je příležitostně provozují.

© sedlcanka.netstranky.cz - vytvořte si také své webové stránky zdarma, reklama PC fórum